Nezisková organizace pro vaši lepší informovanost

Tajemství zkumavek

Tajemství zkumavek
24.2.2015 | Archiv članků
autor: Zdravotní gramotnost národa

Odebrali vám krev, rozbory z ní o vás leccos zjistily, ovšem papírek s výsledky, který držíte v ruce, by klidně mohl být napsaný v čínštině - ničemu z těch záhadných pojmů a zkratek nerozumíte. Pokud pak u některých z tajemných hodnot najdete vykřičník, který varuje, že čehosi máte moc, nebo málo, začnete propadat panice. I když vám lékař v lepším případě váš problém vysvětlí, stejně po odchodu z ordinace polovinu zapomenete.

Někdo nad tím mávne rukou a svěří se bezvýhradně do péče zdravotníků. Pokud ale patříte do druhé, zvídavé skupiny lidí, neváhejte a ptejte se: co mi je? Ať už jste si nechali „pustit žilou“, přinesli v lahvičce moč nebo absolvovali jiné odběry, určitě od toho očekáváte srozumitelné a pravdivé informace o svém zdraví. Podobně jako vy je na tom spousta lidí po celém světě. Proto ve Spojených státech vznikl už v roce 2001 neziskový projekt LabTestsOnline a byl spuštěn mezinárodní internetový portál. Od roku 2008 funguje i jeho česká verze.

A jak už název napovídá, velké množství informací se týká laboratorních testů, proto jsme několik otázek položili profesoru Jaroslavu Rackovi, vedoucímu Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni.

Co všechno se dá člověku odebrat a v laboratoři testovat?

V klinických laboratořích je nejběžnějším vyšetřovaným biologickým materiálem krev, přesněji tekutina získaná po jejím odstředění a oddělení krvinek. To může být krevní plazma, získaná z nesražené krve po přidání protisrážlivých prostředků, nebo krevní sérum odstředěné ze sražené krve. Dalším běžným materiálem je moč, která se snadno získává a je v ní koncentrována řada látek. Méně častými, i když ne méně důležitými, jsou jiné druhy biologického materiálu - mozkomíšní mok, tekutina získaná při punkcích tělesných tekutin, vzorek stolice, výtěry a stěry sliznic a podobně.

Kolik existuje druhů laboratorních testů? Které z nich lékaři zadávají nejčastěji?

Jsou jich stovky, započítáme-li vzácné testy, pak tisíce. K nejběžnějším patří vyšetření krevního obrazu (červených a bílých krvinek a krevních destiček), stanovení jaterních enzymů, základních materiálů (sodík, draslík, chloridy, vápník) a samozřejmě určení koncentrace glukózy a krevních tuků (cholesterol a jeho frakce, triacylglyceroly). Imunologické laboratoře vyšetřují poruchy imunity. Laboratorní metody molekulární biologie umožňují odhalit dědičná onemocnění, přítomnost určitého mikroba či rozpoznat jedince podle stop biologického materiálu.

Co se testuje při běžné zdravotní prevenci?

Nejčastější závažné choroby jsou vyhledávány formou screeningu a ve většině případů v něm hrají zásadní úlohu právě laboratorní metody. Na vysoké úrovni je prováděn screening vrozených vývojových vad v těhotenství, u těhotných se vyhledává i gestační diabetes. U všech novorozenců se tetuje 13 závažných vrozených, ve velké většině dědičných chorob.  U dospělých se cíleně vyhledává diabetes a poruchy metabolismu lipidů, z nádorových onemocnění pak rakovina prsu, děložního hrdla a tlustého střeva.

Lze z krve zjistit, že člověku hrozí rakovina nebo ji už má?

Nějaký univerzální test, který by včas odhalil onemocnění zhoubným novotvarem, není. Takzvané tumorové markery - laboratorní testy, které bývají pozitivní u osob se zhoubným nádorem - nejsou ve velké většině dostatečně citlivé, aby zachytily nádor brzy, a pro včasné vyhledání karcinomů se nehodí. Člověk by si měl všímat nespecifických příznaků, jako je únava, hubnutí, kašel, bolest v břiše a jiné, a včas navštívit lékaře.

Co může lékař nechat testovat, když mám horečku, rýmu a kašel a můj stav se nelepší?

Horečka doprovází obvykle zánětlivá onemocnění, která mohou býr virového či bakteriálního původu. Dříve se stanovovala sedimentace červených krvinek a počet bílých krvinek. Dnes jsou tato vyšetření  nahrazována stanovením C-reaktivního proteinu (CRP).  Koncentrace této krevní bílkoviny stoupá u bakteriálních zánětů mnohem dříve než sedimentace červených krvinek. Lékař může reagovat odpovídající léčbou.

Může se z krve zjistit, proč se vzdor odpočinku cítím neustále strašně unavená?

Únava leckdy doprovází řadu onemocnění, kupříkladu anémii, poruchu funkce štítné žlázy, nádorová onemocnění a mnohá jiná. Nemůže proto existovat univerzální test, který by příčinu únavy odhalil. V každém případě by člověk s nevysvětlitelnou déle trvající únavou měl navštívit lékaře.

Může rozbor krve prokázat prodělaný srdeční infarkt, o němž pacient ani nemusí vědět?

Laboratorní vyšetření hraje v laboratorní diagnostice srdečního infarktu významnou úlohu. V krvi se stanovují takzvané kardiální troponiny. Nové, vysoce citlivé metody jejich stanovení umožňují rozpoznat poškození srdečního svalu brzy po vzniku potíží a zahájit včas odpovídající léčbu.

Článek vyšel v časopisu Vlasta 15/2014