Nejčastější otázky

Odpovídá MUDr. Hana Vítková, III. Interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

1) Jaké jsou nejčastější příznaky při snížené i zvýšené funkci štítné žlázy?

K nejčastějším příznakům snížené funkce štítné žlázy patří únava, snížení mentální výkonnosti, zimomřivost, svalová slabost, prosáknutí až otoky kůže, chladná a suchá kůže, padání vlasů, zpomalení srdeční činnosti, zácpa, někdy přibírání na váze, zhrubnutí hlasu. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu a plodnosti, u mužů pak poruchy potence a snížení libida.

Při zvýšené funkci (hypertyreóze) můžeme pozorovat naopak rychlou srdeční akci a bušení srdce, někdy i poruchy srdečního rytmu, dále pocení, nervozitu, třes, nespavost, únavu, úbytek svalové hmoty a váhový úbytek. Kůže bývá opocená, vlasy řídnou. U žen někdy dochází k poruchám menstruačního cyklu a plodnosti a u mužů k poruchám potence. Štítná žláza bývá také častěji zvětšena (tzv. struma). Někteří pacienti mohou mít příznaky onemocnění očí (tzv. endokrinní orbitopatii). Patří k nim pálení, řezání a slzení očí, někdy i vystupování bulbů z očnic s nemožností dovření víček a následným nepříjemným vysycháním rohovky. Pacienti si mohou také stěžovat na dvojité vidění.

2) Co způsobuje problémy se štítnou žlázou? Tedy jaká je příčina?

Nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy je její chronický zánět (chronická lymfocytární tyreoiditida). Ale hypotyreóza může vzniknout také při nedostatku či nadbytku jódu, po operačním odstranění štítné žlázy, po terapii radiojodem, při užívání některých léků (např. amiodaron při terapii poruch srdečního rytmu, cytokiny, lithium) a vzácněji pak při onemocnění podvěsku mozkového či hypotalamu.

Hypertyreóza je přítomna při tzv. Gravesově-Basedowově chorobě (autoimunitní onemocnění štítné žlázy) a zánětech štítné žlázy. Uzly ve štítné žláze, náhlý přísun jódu, některé léky (např. amiodaron, cytokiny, předávkování levotyroxinem) a vzácněji onemocnění podvěsku mozkového mohou také vést ke zvýšené funkci štítné žlázy.

3) Existuje účinná prevence kromě konzumace potravin s obsahem jódu? A jaké jsou prevence pro obě formy nemoci?

Základním preventivním opatřením je přiměřený přísun jódu, jeho nadbytek i nedostatek mohou způsobovat poruchy štítné žlázy, stejně jako nedostatek selenu, kterým jsou ohroženi vegetariáni a lidé konzumující nevyváženou stravu. Vliv na vznik onemocnění má také expozice ionizujícímu záření během života, rentgenové a CT vyšetření by tedy mělo být uvážlivě voleno. Dalším preventivním opatřením je vyšetření lékařem při nahmatání útvaru na krku a v případě již léčeného onemocnění štítné žlázy je o tom třeba informovat lékaře zejména před CT vyšetřením (z důvodu aplikace jodových kontrastních látek) či před nasazením nové léčby (např. amiodaron při poruchách srdečního rytmu).

4) Jsou nějaké potraviny, kterým se musí nemocný vyhnout? A jaké to jsou u obou forem nemoci?

Některé potraviny brání vychytávání jódu či podobným mechanismem snižují funkci štítné žlázy, jedná se o tzv. strumigeny. V případě hypotyreózy je lepší se tedy těmto látkám vyhnout, a to zejména zelí, kapustě, tuřínu, brokolici, hořčici, křenu, arašídům a sóje.

Při hyperfunkci štítné žlázy by měl pacient omezit přísun potravin s vyšším obsahem jódu (zejména mořských ryb).

5) U některých pacientů s hypertyreózou se může objevit i nevzhledné vypouknutí očí. Je možné se toho během léčby úplně nebo alespoň částečně zbavit (nebo to pacientovi zůstane navždy)?

Adekvátní léčbou samotné hypertyreózy může dojít k částečnému někdy i úplnému vymizení očních příznaků, záleží ovšem také na stupni postižení před zahájením terapie. Při symptomech uvedených výše doplňujeme také zobrazovací vyšetření očí a možností léčby je podávání kortikosteroidů, v některých případech může pomoci radioterapie či operační řešení po zklidnění onemocnění štítné žlázy.

6) Jsou poruchy štítné žlázy dědičné? Nakolik genetika ovlivňuje možnost, že se s takovým problémem budou potýkat i potomci nemocných?

Výskyt onemocnění štítné žlázy v rodině je rizikovým faktorem, pravděpodobnost vzniku poruchy funkce štítné žlázy je tedy vyšší než u ostatní populace. A proto by tito rizikoví jedinci měli být preventivně vyšetřeni i při absenci příznaků.

7) Proč mají problémy se štítnou žlázou častěji ženy než mužů?

Funkce štítné žlázy se mění v průběhu života, a to zejména vlivem hormonálních změn. U žen se tedy rozvíjí onemocnění štítné žlázy často v pubertě, během těhotenství a po porodu a v perimenopauze (období přibližně 1-2 roky před menopauzou, menopauza a následující rok). Důležité je, aby se nechaly vyšetřit ženy, které plánují těhotenství, nebo které jsou již těhotné.