Mýty a fakta. Co smím a nesmím před odběrem krve.

S žádankou do laboratoře většinou dostanete doporučení: "Dostavte se ráno nalačno..."

Mýtus 1. Nalačno znamená jen nesnídat!
Fakt - Znamená to, že byste neměli jíst cca 10 - 12 hodin před odběrem krve. Poslední jídlo by nemělo být tučné ani příliš sladké. V opačném případě vám mohou diagnostikovat nemoc, kterou vůbec nemáte.
a) zvýší se hladina krevního cukru

b) stoupá koncentrace tuků
c) při velké konzumaci masa (bílkovin) hrozí zvýšení hladiny močoviny
MUDr. Pavel Brož z Ústavu klinické biochemie a hematologie ve Fakultní nemocnici v Plzni k tomu uvádí: „V případě zvýšené hladiny krevního cukru může vzniknout podezření na diabetes mellitus (cukrovku) a vy pak budete muset absolvovat další zbytečná vyšetření a odběry krve. To samé platí i o dalších ukazatelích, zvýšených vlivem nedisciplinovanosti pacienta. To v konečném důsledku může vést i ke zbytečnému užívání léků.“
 

Mýtus 2. – Nalačno znamená i nepít.

Fakt - Rozhodně se doporučuje vypít cca 2 až 3 dl vody nebo neslazeného čaje.

Jestliže pacient nepije

1. stoupá hladina bílkovin i tuků, které jsou na bílkoviny vázány, může stoupnout i koncentrace močoviny v krvi (mohli by vám diagnostikovat špatnou funkci ledvin)
2. dehydratace vede ke zvýšení koncentrace bílkovin a hemoglobinu a znesnadňuje odběr krve, která se jakoby „zahustí“
3. v neposlední řadě je dehydratovaný pacient unavený a může při odběru zkolabovat

Nepít 24 hodin alkohol. V opačném případě se v krvi mění koncentrace tuků, klesá hladina glukózy, stoupá kyselina močová, do krve se uvolňují jaterní enzymy. Nevhodná je káva a energetické nápoje. Nekouřit a nebrat drogy.

Mýtus 3. – Večer si pořádně zasportuji a ráno si přispím, když tak to doběhnu.

Fakt – Den před odběrem byste neměli vyvíjet přehnanou fyzickou aktivitu. Nedobíhat k odběru. Bezprostředně před odběrem dodržet 30minutový klid.

„Především muži by neměli přijet na kole. Jízda na kole totiž zvyšuje hladinu PSA, což je specifický antigen, který se vyšetřuje jako ukazatel rakoviny prostaty,“ zdůrazňuje MUDr. Brož.

Fyzická aktivita způsobuje:

1.  uvolnění svalových bílkovin do krevního oběhu, stoupá v krvi hladina kyseliny mléčné (může znamenat řadu onemocnění, infekcí či vrozených metabolických poruch)
2. změnu hladiny krevních tuků, krev se z vnitřních orgánů přesouvá do pracujících svalů
3. zvýšení celkové bílkoviny, počtu bílých a červených krvinek, hematokritu, svalových enzymů a močoviny

Rozsah těchto změn je závislý na délce, intenzitě zátěže a na trénovanosti jedince!

Mýtus 4: Na odběr ráno nebo odpoledne, vždyť je to jedno. Krev je přece pořád stejná.
Fakt: Odběr se běžně provádí v ranních hodinách, protože koncentrace látek v krvi se během dne mění. U některých hodnot je rozdíl mezi výsledky odběru ráno a odpoledne od 2 % až do 100 %.
Hlavně to ovlivňují speciální hormony, které tyto koncentrace řídí tak, aby byl organismus připraven na očekávanou zátěž během dne.
Př.: Hodnota železa v krvi může být odpoledne poloviční proti hodnotě ráno.
 

Na závěr pan doktor dodává: „Pacient se s laboratorním vyšetřením setkává vlastně jen na počátku při odběru krve a na konci při hodnocení výsledků. A právě k tomu, aby dostal od lékaře správně vyhodnocené výsledky, může do značné míry přispět svým poctivým přístupem.“

Co obsahuje žádanka, proč nás na vyšetření lékař posílá, co se zkoumá, co se děje po odběru s krví, jak se na vyšetření připravit – to vše vám pomůže pochopit informační portál www.laboratornitesty.cz